Když jsme ochotni otevřít se světlu, stojíme často před překážkami. Člověk potřebuje jak v odborné, tak také i v duchovní životní dráze základ schopný zatížení, aby se mohl rozvíjet a vyvinout.

V prvním přikázání čteme: «Máš svého Boha milovat z tvého celého srdce a tvým celým nitrem.» Být křesťanem začíná tedy v srdci, v naší duši. Proto by měla naše duše být do posledního koutu vyzkoumaná ošetřovaná a živená. To je učení duchovního otce Pauluse.

Pro každého, kdo směl zažít zasvěcení Paula Kuhna (Pauluse), byla jeho silná slova důvodem, aby své pole duše přeoral a vzal se opravdu do ruky. Paulus neučil nic, co on sám neprožil a neprodělal. Tak si ho mohou brát mnozí za velký vzor a příklad. Jeho hluboké znalosti, které zprotředkovával, byly založeny na tvrdé škole života a propojeny přísnými zkouškami. Božím dopuštěním byl veden do velkých nesnází, aby mohl být lidem, hledajícím pomoc, přítelem a pomocníkem.

Dny zastavení

Pravý zdroj světla je otevřen vždy všem lidem. Neexistují žádné závazky k členství, spolupráci, daním nebo jiným nákladům. To znamená: Světlo se rozdává bez pozemských podmínek.

Všichni hledající obdrží duchovní potravu, milost, aby se mohli volně a šťastně rozvíjet.

Pokora a láska je rozhodující znak pro pravé spojení s Bohem. Nikdy nesmí ukázaná cesta vznášet nárok na výhradní pravdu!

Jako Kristus povolal před 2000 lety rybáře a celníka, tak to byli po všechna století jednoduší, skromní lidé, kteří byli Bohem určeni pro vysoké úkoly. Nikdo nemůže povolat sám sebe!

Kam o člověče jsi narozen, v tomto tmavém zlém čase,
k čemu je vyvolená tvá duše a kde je její blaženost?

Jsi jako člověk zde na Zemi předem určený k hledání,
abys nalezl božího pastýře a stádo, dříve než se rozplyne čas milosti.

Hlas boží tě může zavolat, když důvěřuješ této radě.
Tvůj dům v nebi máš hledat, ne úctu a slávu a hrdý čin. 

Tak jak jsi žil tak i zemřeš, nikoliv strach a zápas chce být umírání.
A co zaséváš, to budeš sklízet, neboť nebeská setba je silná a čistá.

Tak nalezneš nebeskou bránu, která je otevřena pro skutečného křesťana.
Budeš veden k tomu místu, který ti Bůh přiřkl.

Sv. Uriel

Každé místo milosti je založeno na Bohem povolaných lidech. Tito jsou jejich charismatickým způsobem života příklady v duchovním životě. Plody jejich působnosti potvrzují pravost jejich povolání.

Před více než 40 lety byl Paul Kuhn uprostřed svého aktivního života, jako zahradník, povolán, aby dával poučení lidem na cestě k duchovnímu vývoji. V této úloze mu byli postaveni k boku se zvláštními charismatickými vlastnostmi Marie Gallati a později Ulrich Aeberhard.

Pod charismou je třeba chápat dar, zjevovat jako sloužící prostředník boží vůli lidem, jako se to dělo ve všech dobách, věrností příslibu Ježíše: «Já vás nezanechám osiřelé, přijdu k vám.» (Joh. 14,18) a «Ale přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.» (Joh. 14, 26)

Každý duchovně rostoucí člověk potřebuje zasvěcení a vedení. Tato potřeba je utišena na místech milosti, kde povolaný prostředník dává dále zjevení světla. Toto poslání si nemůže nikdo vzít nebo se sám o něho vědomě domáhat, ale je dáno vyvoleným lidem z vyšší moci. Často představuje zásah do osobního osudu, sloučený s mnohou nesnází a utrpením.

Pravost povolání se potvrzuje ve schopnosti být poslušný boží vůli a zprostředkovat lidem, přes osobní pronásledování a pomlouvání, čisté nefalšované učení. V tomto smyslu jsou kněží a duchovní ve všech církvích povolaní nástroje boží. Oni jsou zprostředkovateli milosti pro všechny lidi.

Přes šestnáct let přijímal Ulrich Aeberhard zjevení Bohem vedeným psaním. Podle «Grossen Bibelfuerer» (Droemer Knaur Verlag) je to forma přenášení zjevení božího ducha, nezávisle na vůli nebo rozumu zvěstujícího. Vyhlašovatel jako od Boha povolaný nástroj píše bez vůle jako psací nástroj božího ducha. Tak vznikly biblické spisy božím vnuknutím. Ony tedy nejsou od lidí napsané nebo vymyšlené výroky.

Ve 2. dopisu Petra je psáno: «Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha.» (1, 21)

Tímto způsobem bylo lidstvo ve všech dobách vedeno Duchem božím. Tak i v dnešní době se to dělo v Díle milosti sv. Michaela charismatickým působením Paula Kuhna až do jeho smrti v roce 2002. 39 dlouhých roků bylo Dílo milosti sv. Michaela vedeno přímými zjeveními vysokých božích andělů a boží matky. 24 dlouhých roků mluvil k návštěvníkům mší nástrojem božím Marii Gallati sv. archanděl Michael. Tato čistá zjevení jsou zachycena písemně a na magnetofonový pásek. Její nástupce, Ulrich Aeberhard, přijímal velká množství zjevení tím, že psal a jeho ruka byla vedena božími anděly bez použití jeho intelektu. 16. ledna 1988 zemřela Maria Gallati a 30. září 2003 Ulrich Aeberhard po těžkém utrpení ve věku toliko 61 let. Obrovský poklad čistých nebeských darů čeká, aby ho lidé v úctě vyslyšeli nebo četli, a tím se nechali zevnitř obnovit v křesťanské víře. Události v Díle milosti sv. Michaela jsou srovnatelné s církevním vývojem prvotních křesťanů. 

Během skoro čtyř desetiletí bylo přijato v Díle milosti sv. Michaela několik tisíc zjevení vysokých nebeských duchů. Každé zjevení slouží povýšení duše. Prorocká slova jsou napomenutí a varování z velké lásky. Všechna zjevení společně tvoří nesmírný poklad a jsou výrazem boží lásky ke svým dětem.

Všechna zjevení začínají pozdravem andělů «Benedicite» - my zdravíme, velebíme a chválíme Pána – a požehnáním jménem Svaté Trojice:

Benedicite! Já vám žehnám jménem Otce, jménem Syna a jménem Svatého ducha.

Láska je pro Boha první přikázání. Když jste slabí lidé, ale máte v sobě lásku, tak vám Bůh stále znovu odpouští .

Aby člověk obstál platí jen láska. Kdo je v lásce Krista, ten má nejkrásnější milost. Jak velká bude vaše radost, když všechny vaše činy lásky uvidíte ve formě světla, tepla a blaženosti. Budou-li vaše činy lásky vykonány z pokorného srdce, bude jejich ovocem věčná radost a trvalý pohled na Boha.

Kolik špatných myšlenek bylo odstraněno činy lásky, si nemůžete vůbec představit. Je-li váš život láska, tak bude váš onen svět světlo; byl li nenávist, tak bude temno.

Žádejte od sebe víc než od bližního, tak jste příklady a máte pravé přátele.

Snažte se sami zdokonalovat a nikoli bližního! Tak obdržíte vy velkou sílu a posloužíte záchraně duší svým příkladem.

Tak je to tedy vaše povinnost, pomáhat bližnímu v duševní nouzi a ne ho posuzovat. Vy se máte učit konečně jednou mlčet. Pomáhejte zmírnit nouzi modlitbou, dobrými myšlenkami a nikoli kritickými myšlenkami.

Máte v ruce zbraně Svatého ducha. Nejsilnější zbraň je modlitba. Když se člověk může modlit, upřímně modlit, potom se nikdy neztratí.

Často prosí člověk o něco a věří, že je to pro něho dobré. Bůh ale ví, když to pro jeho spásu duše není dobré. Říkejte vždy: Pane, ať se stane tvá vůle. Potom je ta modlitba dobrá a pokorná.

My boží andělé jsme zde pro všechny lidi, vyznání nerozhoduje.

Také Nebeská matka je zde pro všechny lidi. Ona je matka Krista. Kdo nepřijme matku, ten nepřijímá také syna.

V současné době hmotného bezpečí a blahobytu se stala očividná bezbožnost příčinou mnohých nesnází a obav. V bezbožnosti vychovávající rodiče jsou vinní na utrpení svých dětí. Svou lačností po penězích a blahobytu nechávají jejich duše chřadnout a usychat. Všechno bylo důležitější co jim sloužilo a jejich nejvzácnější statek, jejich od Boha darované děti, nechali zpustnout. Trest spadne na ně jako kletba.

Hledejte v tichu odpovědi na své otázky a dostanete je. V neklidu nenajdete blaženost a harmonii. Jen kdo se na svůj vnitřní hlas nastavil v největším klidu, může být šťastný.

Zlo hrozí na všech stranách. Největší neštěstí ale působí nevěřící duše sama, neboť kdo nic nedělá pro spásu duše je ztracen dvojnásobně a nemůže očekávat žádnou záchranu, ani těla ani duše.

I když ne všichni lidé zůstanou věrní. Já Posel boží vám zůstanu věrný.

Kdo otevře svoje srdce a Svatého ducha (ducha pravdy) prosí, bude nacházet v tomto zjevení světla velká poznání a pravdy, ale i útěchu, sílu a radost ze života. Svatý duch není lidský duch nebo duch času, ale čisté Slovo Boží. To je nebeská řeč pro svět.

Pro lidského ducha ale nejsou zjevení v jejich hloubce často v obsahu chápány. Mnoho zjevení, zprostředkovaná různými charismatiky na celém světě, hovoří o změně doby (mystici Anna Kateřina Emmerich, duchovní mládých Don Bosco, bratr Klaus, Hildegard z Bingenu a další). Všechny tyto výroky však představují jednotu.

Také zjevení Díla milosti sv. Michaela obsahují výroky k změně doby. Změna doby neznamená ale zánik světa. Boží zjevení z Díla milosti sv. Michaela vysvětlují změnu doby jako obnovu dnešního krizemi zatíženého, často chaotického světa. Chtějí dosáhnout návrat lidí k původním hodnotám a zbavit trůnu materialistický způsob myšlení. Zabraňují ničivému jednání ve Stvoření a napomáhají lidem najít zpáteční cestu k etickým a morálním hodnotám, k jednotě ve víře a v harmonii s kosmickými zákony.

Obnova je uskutečňována v Díle milosti sv. Michaela významnými zjeveními a osvědčuje se jako velké obohacení lidského života. Je pěstěna z vedení světla v ekumenické otevřenosti a je pro každého přístupná.

Kristus se vrátí mocný a vznešený.

Žádná věštba přece nemůže udat čas.

Držíme se Kristových slov:

«Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou.» (Mt. 24, 30)

«O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jen Otec sám.» (Mt. 24, 36)

Citáty ze zjevení